Časté dotazy

Nemá-li žena žádné obtíže (jako jsou nepravidelné krvácení, bolesti, infekce atd.) a není-li sledována pro určité onemocnění gynekologického charakteru (jako jsou myomy na děloze, zákrok na děložním čípku pro předrakovinné změny, změny na děložním čípku atd.), měla by určitě navštívit svého registrujícího gynekologa 1× ročně.

Ženě jsou vždy odebrány stěry z děložního čípku, současně s vyhodnocením těchto stěrů je zhodnocena i přítomnost bakteriálního osídlení v pochvě. Dále je žena pečlivě vyšetřena pohmatem, kdy je zhodnocena velikost dělohy a okolí dělohy. Ultrazvukové vyšetření orgánů malé pánve stále nepatří mezi povinné gynekologické vyšetření a záleží na svědomitosti daného lékaře a jeho zkušenostech v této oblasti (v naší ambulanci ultrazvukové vyšetření v rámci prevence provádíme rutinně).

Věděli jste, že na gynekologickou prevenci chodí v Česku jen každá druhá žena? U žen starších 50 let účast klesá dokonce až na 30 procent. Prohlídka přitom zabere jen chvíli a není se čeho bát. Lékař díky ní dokáže včas zachytit první potíže, raná stadia závažných onemocnění a mnohdy zamezit i život ohrožujícím komplikacím. Prohlídky jsou navíc jednou ročně plně hrazeny ze zdravotního pojištění.

Holit se ke gynekologovi považuje mnoho žen a dívek za nepsané pravidlo. Kde je ale pravda? Ta je taková, že správné je jedině to, co je pohodlné a příjemné vám. Pokud je vám komfortnější se oholit – oholte se. Jestliže je vám příjemnější nechat chloupky tam, kde jsou, holení vůbec neřešte.

Gynekologické vyšetření je rychlé a nebolí, není tedy nutné se ho obávat. Pokud je to vaše první návštěva, tak vám gynekolog dopředu vysvětlí, co se bude dít. Nejprve se posadíte na gynekologické vyšetřovací křeslo (lidově někdy označované jako „koza“) a lékař pohledem zhodnotí zevní genitál. Následuje vyšetření v tzv. zrcadlech. Jednorázová plastová zrcadla mají různé velikosti a nejsou hrazena pojišťovnou. Vyšetření by nemělo být nijak zvlášť nepříjemné. Po zavedení zrcadla je přehledná jak pochva, tak děložní hrdlo, které se prohlédne kolposkopem (něco jako mikroskop) a může se provést odběr onkologické cytologie (stěr z děložního čípku k vyloučení nádorového onemocnění). Poté se provádí vyšetření pohmatem. Gynekolog zavede jeden či dva prsty do pochvy a druhou rukou prohmatává podbřišek.

U dívek, které jsou ještě panny, se vyšetření pomocí zrcadel nedělá. Je možné použít tzv. vaginoskop. Je to kovová trubička, která má různé velikosti. Díky tomu projde skrz panenskou blánu, aniž by ji poškodila. Pohmatem se v tomto případě vyšetřuje přes konečník. V rámci vyšetření je někdy prováděn ještě ultrazvuk orgánů malé pánve. Ten je možné provádět buď zvenčí přes břicho nebo prostřednictvím vaginální sondy. V rámci preventivní prohlídky se provádí i pohmatové vyšetření prsou. 
 

Pokud se na gynekologické prohlídce necítíte dobře, a proto se jí raději vyhýbáte, zamyslete se, co přesně vám v této situaci není komfortní. Pokud se nechcete po ordinaci procházet od pasu dolů nahá, vezměte si do kabelky volnou sukni. Tu si poté v kabince oblékněte při přípravě na vyšetření.

Pokud se necítíte dobře při detailním popisování vašich potíží, požádejte lékaře, zda by mohl vyjmenovat běžné projevy tohoto onemocnění nebo potíží a vy odpovídejte pouze ano, ne, trochu apod.

A možná to nejdůležitější - pokud vám nevyhovuje váš ošetřující lékař, vždy se můžete rozhodnout pro změnu. Vzhledem k narušení intimity při gynekologickém vyšetření je více než v jiných oblastech medicíny důležitý vztah mezi pacientem a lékařem založený na důvěře a porozumění.
 

Plánované preventivní gynekologické vyšetření je vhodné časovat na první týden po menstruaci. Pokud se jedná o vyžádané vyšetření z nějakého neodkladného důvodu, nebere se na menstruační cyklus ohled. Velmi důležité je také nemít před vyšetřením na gynekologii nechráněný pohlavní styk s ejakulací do pochvy. Nejen, že je to vůči vyšetřujícímu lékaři poněkud neohleduplné, ale přítomnost spermií může zkreslit výsledek cytologického stěru nebo výrazně snížit výpovědní hodnotu odebraného materiálu.

Do naší ambulance se můžete objednat buď přes internetový objednávací systém na webových stránkách (tuto variantu upřednostňujeme) nebo telefonicky. Ideální lhůta pro objednání je s přibližně měsíčním předstihem. Akutní případy samozřejmě ošetřujeme okamžitě.

A co si máte vzít s sebou? Pokud jste nová, u nás doposud neregistrovaná pacientka, tak budete potřebovat kartičku zdravotní pojišťovny, menstruační kalendář (pokud si ho nevedete, tak termín poslední menstruace), seznam trvalé medikace, pokud jste očkovaná proti rakovině děložní hrdla, tak název vakcíny (popřípadě očkovací průkaz). U nových pacientek žádáme předvyplnění vstupního dotazníku, který je dostupný na našem webu (tento dotazník lze dodatečně vypsat také přímo u nás v ambulanci před gynekologickou prohlídkou). Registrovaným pacientkám stačí pouze kartička zdravotní pojišťovny a menstruační kalendář (popřípadě termín poslední menstruace).

Pokud jsou důvodem vyšetření potíže s močením nebo se jedná o těhotenskou poradnu, přineste s sebou i vzorek ranní moči (střední proud moči = před odběrem vzorku moče proveďte očistu zevních genitálií vodou, první část moče vymočte do záchodové mísy, střední část moče zachyťte do plastové zkumavky, zbývající objem moče opět do záchodové mísy). Volitelně si podle vlastní potřeby můžete vzít volnou sukýnku na vyšetření (pro zachování intimity) a čisté ponožky na převlečení. Hygienické pomůcky si nosit nemusíte, máme je pro vás připravené v převlékací kabince nebo na vyžádání (vložky, tampony, vlhčené ubrousky, kapesníčky).
 

Pokud jste zapomněla užít tabletku antikoncepce, tak ji užijte okamžitě, jak to zjistíte. Následující tabletku užijte v čase, ve kterém jste zvyklá. Pokud je časový interval špatného užití kratší než 12 hodin a jedná se o tabletku z konce plata, můžete se na antikoncepci spolehnout a žádná další opatření nejsou nutná. Je-li tento interval delší než 12 hodin nebo se jednalo o tabletku z první poloviny plata, nejste bezpečně chráněná před otěhotněním. Chraňte se proto dalším antikoncepčním prostředkem (např. kondomem). Podrobnější informace naleznete také v příbalovém letáku antikoncepce.

S výběrem vhodné antikoncepce by měl poradit ošetřující gynekolog. Zná vaši anamnézu, zdravotní stav, zohlední váš věk, kvalitu pleti (zda máte, nebo nemáte akné), tělesnou hmotnost, průběh menstruace, schopnost důsledného užívání přípravku, rizikové faktory apod. Nemějte obavy, vhodná antikoncepce dnes existuje téměř pro každou ženu.

Užívání antikoncepce je výrazem zodpovědného přístupu k vlastnímu životu. Pokud neplánujete mateřství a chcete předejít neplánovanému otěhotnění, je zajisté rozumnější vybrat si nějakou antikoncepční metodu, než následně řešit nastalou situaci interrupcí se všemi riziky a možnými následky. 

Rizika hormonální antikoncepce samozřejmě existují, jsou individuální a je třeba je probrat s vaším gynekologem. Obecně je ale možné říci, že příznivé účinky hormonální antikoncepce převažují nad těmi nežádoucími.Vhodně zvolená a pravidelně užívaná antikoncepce má například příznivý vliv na premenstruační syndrom, bolestivou menstruaci, kvalitu vlasů i pleti. Zjednodušeně je možné říci, že zdravá žena, která nekouří a nemá žádné rizikové faktory, může antikoncepci bez obav používat.

V první řadě záleží na tom, jaký typ antikoncepce užíváte. Pokud máte monofázickou antikoncepci (tj. všechny tabletky v platu mají stejnou barvu), neuděláte 7denní pauzu a rovnou nasadíte druhé plato antikoncepce. Můžete si takto oddálit menstruaci do dobrání celého druhého plata. Dostaví-li se špinění nebo krvácení, můžete udělat 7denní pauzu kdykoliv a odmenstruovat. Další plato poté nasadíte tak, jak jste zvyklá.

Jedná-li se o bifázickou nebo trifázickou antikoncepci, můžete nastavit první plato antikoncepce stejnobarevnou řadou tablet z plata dalšího. Pokud máte antikoncepci, kterou užíváte denně bez přestávky (28 tablet z toho 24 barevných a na konci 4 bílé), stačí vynechat 4 poslední bílé tabletky a pokračovat rovnou nasazením nového plata.

Ve všech uvedených případech oddálení menstruace jste samozřejmě nadále antikoncepčně chráněná. Pokud si nejste jistá, jaký typ antikoncepce přesně máte, poraďte se raději se svým gynekologem.
 

Jedná-li se o nově nasazenou antikoncepci, je třeba vydržet. Tělo si zvyká na novou situaci. Špinění by mělo v dalším cyklu přejít. Pokud se špinění objevilo po chybném užití antikoncepce (zapomněla jste užít tabletku), vydržte a doberte dané plato antikoncepce. Myslete však na to, že nejste po tuto dobu spolehlivě chráněná.

Špinění může také doprovázet současné užívání antibiotik, zejména penicilinové řady. Antibiotika tohoto typu snižují účinek antikoncepce a opět nejste spolehlivě chráněná.

Pokud si nejste vědoma žádné výše uvedené příčiny a špinění se objevilo ve dvou cyklech po sobě, je třeba navštívit gynekologa a domluvit se na dalším postupu. Stejně tak pokud se špinění objevuje opakovaně po pohlavním styku, měla byste neprodleně navštívit svého gynekologa.
 

Můžete užít tzv. postkoitální antikoncepci. Jedná se o druh hormonální antikoncepce, která je určena především jako „první pomoc“ po nechráněném pohlavním styku nebo po selhání jiné antikoncepční metody - např. protržený kondom, zapomenutá tableta perorální antikoncepce a jiné.

• Do 72 hod. po styku:

1. Postinor (orientační cena 530 Kč)
2. Escapelle (orientační cena 460 Kč)

• Do 5 dnů po styku:

1. EllaOne (orientační cena 600 Kč)

Tento druh antikoncepce zakoupíte v lékárně bez lékařského předpisu.

Jako další možnost můžete do 5 dní po nechráněném pohlavním styku zavést nehormonální tělísko (zabrání případné nidaci). Pro více informací se poraďte se svým gynekologem.
 

Nitroděložní tělísko je jednou z možností antikoncepce, kterou dnes ženy mohou využít. A to nejen ženy po porodu. Dnes jsou na trhu tělíska i pro mladé ženy, které ještě nerodily. Je to metoda „dlouhodobé antikoncepce“, která je mnohými ženami upřednostňována, protože je pro ně především pohodlná na užívání a finančně výhodná.

Existují hormonální a nehormonální tělíska. Při výběru vhodného tělíska se poraďte se svým gynekologem. Tělísko se obvykle zavádí na konci menstruačního krvácení, čímž lékař získává jistotu, že žena není těhotná. V případě, že se žena rozhodne otěhotnět, je možné tělísko kdykoli vyjmout, přičemž dochází k velmi rychlé obnově plodnosti.
 

Sterilizace je definována jako postup, který nevratně brání možnosti otěhotnět, ale současně zachovává normální funkci pohlavních žláz. Následné otěhotnění tedy není možné bez další lékařské asistence (metody asistované reprodukce). Provádění sterilizace upravuje zákon č. 373/2011 Sb. O specifických zdravotních službách.

Postup před provedením sterilizace má dvě fáze. V první fázi je podána písemná informace o povaze výkonu, jeho následcích a rizicích, kterou žena podepíše v přítomnosti svědka (sterilizační žádost). Po uplynutí zákonné lhůty (min. 7 dní při zdravotní indikaci a min.14 dní z nezdravotní indikace) bezprostředně před započetím sterilizace podepisuje žena souhlas v přítomnosti svědka a ten je založen do zdravotnické dokumentace. Výkon se provádí laparoskopicky a jsou při něm odstraněny oba vejcovody v rámci onkoprevence.

Sterilizace na vlastní žádost není hrazena ze všeobecného zdravotního pojištění. Ceny tohoto zákroku se liší podle jednotlivých pracovišť a žena si je hradí sama. Pokud existují zdravotní důvody k provedení sterilizace, uvede je lékař v žádosti o sterilizaci a v takovém případě hradí zákrok zdravotní pojišťovna. 
 

Výtok z pochvy vždy nemusí být známkou infekce. Pochva je orgán s dokonalými samočistícími procesy, které zajišťují zdraví, ochranu proti infekci a poškození stěn, a také dostatečné zvlhčení při pohlavním styku. Mezi tyto obranné a přirozené mechanismy patří taktéž tvorba sekretu, který může žena pozorovat jako výtok na spodním prádle. Za normálního stavu je poševní tekutina čirá či mléčně bílá, čichově neutrální a nedráždivá. Množství a konzistence tvořeného sekretu se liší u jednotlivých žen, ale také v průběhu jednotlivých fází menstruačního cyklu. Mezi další faktory ovlivňující jeho produkci patří například stáří, psychický a fyzický stav ženy. Jak tedy poznat, že už se nejedná o fyziologický (normální) výtok? Všímejte si změn.

Mezi příznaky infekce patří změna množství výtoku, změna jeho barvy, změna konzistence a změna vůně (zapáchající výtok). Kromě toho infekci zpravidla doprovází i další projevy jako například pálení, svědění, bolesti rodidel, bolesti při pohlavním styku, bolest při močení, zvýšená teplota či dokonce zduření lymfatických uzlin v tříslech. 

Nejjednodušší rozdělení výtoků je na kvasinkové záněty (svědivé, bílé, někdy až  hrudkovité výtoky) a bakteriální (bělavé, bíložluté, žluté,  nesvědí tolik, jsou bez  hrudek, někdy zapáchající, někdy zpěněné).  Výtok může být i smíšený, tj. kvasinkový i bakteriální.

Zatímco na kvasinkovou infekci můžete použít volně prodejné preparáty z lékárny, ohledně bakteriálních výtoků je otázka složitější, protože vaginální antibiotické preparáty jsou vázány na předpis lékaře. Nicméně můžete zkusit jako první pomoc Tetraborické globule (protože někdy zabírají i na bakterie), preparát Gynimun rapid nebo vaginální výplachy s tea tree oilem (např. Femigel, Aflovag či Rosalgin).

Pokud se obtíže nezmírní nebo nevymizí do 3 dnů, tak vyhledejte svého gynekologa. Jedná-li se o výtok krvavý, hojný žlutý nebo nazelenalý, běžte na kontrolu ke svému gynekologovi okamžitě, protože v takových stavech volně prodejné preparáty s velkou pravděpodobností nepomohou.

Kvasinkovou infekci ženského genitálu nejčastěji provází velmi úporné svědění genitálu. Současně žena pociťuje výtok, který má charakter bílých hrudek (velmi často v gynekologických ordinacích přirovnáván svým vzhledem k tvarohu) a někdy pozoruje otok zevního genitálu. Charakteristický výtok může někdy i zcela chybět. Zároveň pro kvasinkovou infekci je typické, že nezapáchá.

Na léčbu kvasinkových zánětů můžete použít volně prodejné preparáty Gyno-Pevaryl, Jenamazol, Canesten, Clotrimazol, Candibene a tzv. Tetraborické globule (Globulus cum natrio tetraborico). V případě léčby doporučuji delší aplikaci, 6 a více dní. Pokud  je  zánět  rozsáhlejší, tak klidně i 10–14 dní.  Krátkodobá 1–3denní aplikace většinou nestačí.

Je vhodné se vyhnout  pohlavnímu styku po dobu léčby. Doplňkovou metodou léčby mohou být i Wobenzym, dietní a režimová opatření (bavlněné spodní prádlo, rozhodně ne kalhotky typu tanga, nepoužívat parfémované intimní vložky, parfémovaný toaletní papír, vlhčené ubrousky). Projeví-li se příznaky také u muže (zarudnutí žaludu, svědění), postačí antimykotická mast. 
 

Vždy je nutná konzultace ošetřujícího gynekologa, který stanoví další postup vyšetření a léčby. Někdy je důležité přesné určení kvasinkových kmenů za pomoci mikrobiologického vyšetření. Je možné podávat dlouhodobě perorální (ústy přijímané) antimykotika po dobu i několika měsíců, podání autovakcíny a vyloučení jiných onemocnění, které mykotické infekty provázejí (jako jsou cukrovka, léky, které ovlivňují imunitu apod.). Velmi často je nutná jako podpůrná metoda léčby i změna životního stylu, hygieny a stravy (mykotická dieta).

Při běžných gynekologických infekcích muži žádné potíže nepociťují, a tudíž není nutná ani žádná léčba. Má–li muž zarudnutí na penisu v oblasti žaludu či svědivé pocity, je na místě uvažovat o mykotické infekci a muži poskytnout léčbu ve formě antimykotických krémů. Zároveň je-li u ženy diagnostikována trichomonas vaginalis, je nutné přeléčit i všechny sexuální partnery. Totéž platí i při diagnostice chlamydie trachomatis a jiných sexuálně přenosných chorob jako například kapavka, která by měla být vždy hlášena jako sexuálně přenosná choroba a pacientka i se všemi svými sexuálními partnery by měla být odeslána na příslušné dermatovenerologické oddělení.

Slovo „vaginóza“ označuje absenci zánětu a „bakteriální“ naznačuje, že příčinou potíží jsou bakterie. Zjednodušeně řečeno se jedná o dysmikrobii. Ženy pociťují nejčastěji pálení a svědění v pochvě a to, co je nejvíce obtěžuje, je typický výtok - páchnoucí po rybách, vodnatý, bílý až našedlý. Poševní laktobacily jsou oslabeny a dochází k přemnožení anaerobních bakterií. Tím je narušena rovnováha poševního prostředí.

Léčeny by měly být symptomatické ženy a ženy před vaginální operací. Léčba sexuálních partnerů nemá smysl (přenášejí se bakterie, ale ne vaginóza). K léčbě asymptomatických těhotenství není jednoznačné doporučení, proto se vždy poraďte se svým ošetřujícím gynekologem.
 

Kyselé prostředí pochvy je základní předpoklad pro zachování normálního poševního prostředí. Dojde-li k narušení této rovnováhy, mohou se mikroorganismy, které původně byly v rovnováze a nepůsobily patogenně (tzn. škodlivě), přemnožit a způsobit infekci pochvy a poševního vchodu. Při koupání v bazénu k tomuto narušení rovnováhy přispívá hlavně chlor ve vodě.

Některé ženy se snaží zabránit vzniku potíží zaváděním menstruačních tampónů. Tuto variantu rozhodně nedoporučuji, naopak si tím můžete přivodit potíže. Chce-li si žena protektivně zavádět tampóny do pochvy, raději by si měla v lékárně koupit tampóny pro tuto záležitost určené (např. probiotické tampony Ellen). Pravděpodobnější zdroj nákazy jsou sauny, vířivky nebo vyhřívané bazény.
 

Obecně je nejčastějším důvodem výtok v pochvě (léčba viz výše). Nicméně ne vždy se jedná o svědění spojené s výtokem, v tom případě je dobrý krém Prurigyne, který univerzálně pomůže ve většině případů. Výjimečně to může být projev alergie na novou kosmetiku atd. Ve vyšším věku to může být projev nedostatku ženských hormonů. Lze zkusit volně prodejné preparáty (např. Hydrofemin Plus, Atrogel, Apivaginal apod.). Pokud nepomáhají, je nutné kontaktovat ohledně dalšího postupu vašeho ošetřujícího gynekologa, který zváží předpis lokálních krémů a čípků s estrogeny.

Měsíčky, krámy nebo zastarale perioda. Ženy pravidelné krvácení nazývají mnoha způsoby, jeho význam však zůstává stejný. Menstruace je krvácení, které nastává v rámci menstruačního cyklu a pravidelně se opakuje ve stejně dlouhých intervalech. První menstruace, které se odborně říká menarche, se obvykle objevuje u dívek ve věkovém rozmezí 8 až 15 let. Poslední krvácení, kterému se odborně říká menopauza, se pak u žen vyskytuje mezi 45 a 55 lety.

Dříve bylo první krvácení jasným znakem toho, že je dospívající dívka připravena počít dítě, dnes je považováno spíše za symbol toho, že se dívka mění v ženu. Krvácení přichází vždy na počátku menstruačního cyklu a běžně trvá zhruba 3 až 5 dnů. Za normální se ovšem považuje krvácení v rozmezí 2 až 7 dnů. Rozdíl ovšem může být i v tom, jak dlouho trvá první menstruace. Ta totiž často bývá delší než v pozdějším věku a dívka tak klidně může krvácet i po dobu 9 dnů. Pokud by její trvání překročilo tuto hranici a konec menstruace by nenastal, nejlepším řešením bude navštívit gynekologa, který pacientku vyšetří a případně doporučí vhodné řešení problému.
 

Menstruační cyklus je doba od prvního dne menstruace (první den cyklu) do posledního dne před další menstruací (poslední den cyklu). V těle ženy dochází k cyklickým změnám, které se u žen v plodném věku pravidelně opakují za účelem reprodukce. Přesná délka cyklu se u jednotlivých žen liší. Délka cyklu navíc není u jedné a téže ženy vždy konstantní. Jako průměr se udává 28 dní, což přibližně odpovídá době oběhu Měsíce kolem Země (odtud slovo měsíčky). Jelikož délka menstruace představuje velice individuální záležitost, za normální se považuje délka cyklu v rozmezí od 21 do 35 dní.

Den 1 je prvním dnem menstruace. Tento den byl vybrán jako první den cyklu, protože se většinou jednoduše a jasně pozná – žena začne krvácet. Leč, jak už to tak bývá, i toto pravidlo mívá výjimky. Některé ženy začínají takzvaně „špinit“, většinou hnědavě, už několik dní před menstruací. U těchto žen se počítá 1. den menstruace až ode dne, kdy se spustí menstruace opravdu naplno, přijde silné krvácení a krev je jasná a červená. 

Blížící se krvácení žena nutně nemusí poznat jen podle zakroužkovaného data v kalendáři. Napovědět jí mohou i některé tělesné a psychické příznaky, které jsou souhrnně označovány jako premenstruační syndrom, kterým trpí více než polovina žen. Potíže většinou odezní brzy poté, co se dostaví krvácení. Každá žena prožívá premenstruační syndrom jiným způsobem, podle odborníků navíc existuje až 300 různých projevů. Není tedy možné přesně určit, jaké příznaky se vyskytnou a jaké ne. Mezi ty nejčastější patří - podrážděnost, výkyvy nálad, bolest hlavy, zvýšená citlivost prsou, bolest podbřišku, nadýmání, změna chuti k jídlu.

Na tuto otázku existují různé odpovědi. Někteří lékaři pohlavní styk během krvácení nedoporučují z důvodu zvýšené citlivosti ženských orgánů a větší pravděpodobnosti vzniku poranění či rozvoje infekcí. Menstruace navíc negativně působí i na ženskou psychiku. Ta tedy nemusí mít na milování vůbec chuť. Druhý názor je takový, že za dodržení přísných hygienických podmínek není pohlavní styk během menstruace vůbec škodlivý, naopak jej spousta párů provozuje. Pro ženu navíc může být i příjemnější. Její pohlavní orgány jsou totiž mnohem citlivější.

Lehké vaginální špinění je poměrně časté. Na rozdíl od menstruační krve, která má sytě červenou až tmavě hnědou barvu, je v případě špinění krev jen lehce načervenalá. Zatímco menstruační cyklus je většinou pravidelný, špinění se může objevit prakticky kdykoliv. Obvykle ale netrvá déle než dva dny.

Špinění může mít celou řadu různých příčin, od těch banálních až po mnohem závažnější, proto je vhodné vyšetření vaším gynekologem k určení příčiny. Se špiněním se můžete setkat v začátku těhotenství, kdy vajíčko uhnizďující se v děložní dutině může narušit cévu a dochází ke slabému krvácení. Jako další příklad lze uvést špinění související s užíváním hormonální antikoncepce, různé poruchy menstruačního cyklu, ovulace, blížící se menopauza, dlouhodobý stres, rychlý úbytek na váze, sexuálně přenosné infekce, děložní polypy nebo třeba rakovina dělohy. 
 

Návrat menstruace po porodu je velmi individuální záležitostí. U většiny žen se však dostavuje v rozmezí 6 až 24 týdnů od porodu. Kojící matky mohou na první krvácení čekat i rok. Ale pozor, ačkoli prolaktin, tedy hormon, který vzniká při kojení, brání nástupu ovulace, je účinný jen tehdy, pokud jsou intervaly kojení kratší než 4 hodiny. V opačném případě může žena otěhotnět, a to i během šestinedělí.

Menstruace a těhotenství jsou dva procesy, které se zcela vylučují. Nikdy tedy nemohou probíhat zároveň. Krvácení, které se u některých žen zpočátku těhotenství objevuje, je způsobeno zahnizďováním oplozeného vajíčka, nedostatkem gestagenu, který je potřebný k udržení těhotenství, či probíhajícím potratem. Nikdy se však nejedná o menstruační krvácení v pravém slova smyslu.

Pokud neužíváte antikoncepci lze za pravidelné menses považovat krvácení, které přijde v intervalu 21–35 dnů. Nedostaví-li se menstruace po tomto termínu, udělejte si orientační těhotenský test z moči. Je-li pozitivní, navštivte svého gynekologa. Je-li negativní, můžete vyčkat ještě týden.

Pokud žena nemenstruuje minimálně tři měsíce za sebou, mluvíme o absenci menstruace neboli amenoree. Ta může být buď přirozená, tedy zapříčiněna probíhajícím těhotenstvím, kojením nebo menopauzou, či nepřirozená. V tom případě bývá velmi často na vině životní styl, konkrétně velmi nízká tělesná hmotnost, která přeruší mnoho hormonálních funkcí v těle, včetně ovulace. Rizikové je v tomto ohledu také nadměrné cvičení. Absence menstruace se poměrně často objevuje u baletek, pro které je typická kombinace velmi malého množství tuku v těle, vysokého výdeje energie a stresu. Za chybějící menstruací může stát i nemoc, například syndrom polycystických vaječníků, porucha funkce štítné žlázy, nádory hypofýzy atd. Vždy je nutné gynekologické vyšetření, stanovení příčiny a eventuálně léčba.
 

Menses lze v tomto případě posunout pomocí hormonálních tabletek Norethisteron, který je vázán na lékařský předpis. Konzultace vašeho gynekologa je tedy nutná. Tento lék se začíná užívat nejméně 3 dny před očekávaným začátkem menstruace a pokračuje se v užívání během celé doby žádaného odsunu menstruace. Standardně se užívají 2 tablety denně (ráno a večer). Objeví-li se krvavé špinění, můžete dávku navýšit na 3 tablety denně (ráno, poledne a večer). Není vhodné posouvat menses o více jak dva týdny.

Nemusíte, ale je to určitě vhodné. Budete mít přehled o jednotlivých fázích cyklu a zjednoduší vám to počítání menstruace. Navíc se vám informace zapsané v menstruačním kalendáři budou hodit při návštěvě gynekologa. Poslední krvácení a jeho síla je totiž jedna z prvních otázek, na kterou se gynekologové ptají. Doporučuji zaznamenávat nejen menstruační dny, ale i sílu krvácení a případnou intenzitu bolestí.

V dnešní době si navíc nemusíte vést menstruační kalendář jen v papírové podobě. Existují různé aplikace, které vám pomohou sledovat i ovulaci a plodné dny. Jejich spolehlivost však není stoprocentní. Je tedy vždy nutné naslouchat svému tělu.
 

Menopauza nastane v životě každé ženy. Nejde o nemoc, ale o zcela přirozený projev postupného stárnutí ženského těla. Utlumuje se funkce vaječníků, snižuje se hladina ženských hormonů – progesteronu a estrogenu. Zastavuje se menstruační cyklus, žena už nemůže otěhotnět a mít děti. Mnoho žen se jí s přibývajícím věkem obává. To je však zcela zbytečné, protože se jedná pouze o další životní etapu, která sice má některé nepříjemné příznaky, ale pokud má žena dostatek informací a dobrého gynekologa, může se na tuto změnu připravit a obtížné projevy minimalizovat.

Věk není možné přesně stanovit. Každý ženský organismus reaguje jinak. Udává se, že 52 let je průměrný věk pro menopauzu. Její nástup ovlivňuje mnoho faktorů, mimo jiné se uplatňuje i jistý vliv dědičnosti - dcery většinou pociťují příznaky začínajícího přechodu přibližně ve stejné době jako jejich matky. Nástup menopauzy může být ovlivněn rovněž nadváhou nebo podváhou a také délkou menstruačního cyklu. Za předčasnou menopauzu se považuje, když se její příznaky projeví před 40. rokem věku.

I když je přechod u ženy značně individuální, všechny ženy procházejí poruchami menstruačního cyklu, až dojde k jeho úplné zástavě. Většina žen trpí také poruchami spánku, bolestmi hlavy, návaly horka jak ve dne, tak v noci, snížení sexuální touhy spojené se suchostí poševní sliznice, zažívací potíže, odvápňování kostí nebo změny metabolizmu, které vedou ke zvýšení váhy a ukládání tuků. Menopauza má také vliv na ochabování svalstva a to zejména svalů pánevního dna. Proto bývá menopauza obdobím, kdy ženy mohou začít trpět únikem moči neboli inkontinencí. A v neposlední řadě je ovlivněna i psychika. Nízká hladina estrogenu a další důsledky menopauzy silně ovlivňují myšlení a chování žen. Jde především o časté změny nálad, podrážděné jednání a deprese, kdy se ženy těžko vyrovnávají s procesem stárnutí. Snižuje se jim sebevědomí, ztrácí zájem o sex, jsou rychle a častěji unavené.

Příznaky menopauzy mohou hluboce ovlivňovat život ženy, ať už pracovní, společenský nebo intimní. Různé ženy přechod různě prožívají. Některé mají tak výrazné potíže, že se obrací na svého gynekologa s prosbou o léčbu. Nasazena může být hormonální léčba, fytohormony, bylinky na menopauzu nebo doplňky stravy obsahující přírodní estrogen. Hormony mohou mít formu tabletek, náplastí, injekcí, případně se dají podávat lokálně jako poševní kuličky, krémy či gely. Kdo hormony užívat nechce, může vyzkoušet například hormonální jógu.
 

Každá žena zvládá toto období jinak. Stejně jako každá žena snáší jinak užívání antikoncepce, těhotenství a dny, kdy menstruuje apod. Každá žena je individuální a proto nelze paušálně doporučovat užívání tzv. „hormonů“ po přechodu. Má-li žena opravdu „těžké chvíle“ (opakovaně se potí, červená v obličeji, má narušenou psychiku), poté je na místě hormonální substituční léčbu doporučit, zejména vykonává–li žena náročnou práci, kdy se od ní očekává maximální výkon. Některé ženy si vystačí s tzv. fytoestrogeny, které je možné volně zakoupit v lékárně.

U předčasné menopauzy je hormonální léčba naopak velmi důležitá a to nejen z důvodu tlumení nepříjemných příznaků. Je nutné si uvědomit, že předčasná menopauza není přirozený stav vůči tělu, tudíž neléčená může způsobit celou řadu dalších onemocnění. Ztráta estrogenu v mladším věku je spojena se zvýšeným rizikem neurologických onemocnění (zvýšené riziko demence), srdečních chorob, sexuální dysfunkce a osteoporozy (řídnutí kostí). 
 

Ne vždy se podaří odhalit přesnou příčinu předčasné menopauzy. Je ale zřejmé, že jejímu vzniku podstatně nahrává špatná výživa, velmi nízká tělesná hmotnost, dědičná i autoimunitní onemocnění (např. revmatoidní artritida, zánětlivé onemocnění střev), HIV, AIDS, genetická zátěž, poškození vaječníků z důvodu infekcí a chirurgické odstranění vaječníků. Důvodem ale mohou být také vedlejší účinky způsobené léčbou nádorových onemocnění.

Návaly se mohou projevovat už okolo 40 let, ale typicky bývají okolo 50 let a později. K zmírnění návalů horka se všeobecně doporučuje redukce váhy (obézní pacientky mají více návalů než štíhlé), dále kontrola krevního tlaku (opět pacientky s vyšším tlakem mají více návalů). K symptomatické léčbě je možné použít přírodní preparáty s fytoestrogeny (na bázi sóji a červeného jetele), dále se dá vyzkoušet hořčík neboli magnézium ve vyšších dávkách. U některých žen dobře funguje preparát na přírodní bázi - Gynex. V krajním případě je nutná hormonální substituce a nebo použití některých antidepresiv.

Human Papilloma Virus – je virus, který napadá buňky lidské pokožky a sliznic. Je velmi odolný a stabilní a ve vlhkém prostředí může vyvolat infekci i za několik měsíců. Až 80 % z nás se s HPV virem během života setká. Je zodpovědný za vznik rakoviny děložního čípku (respektive jeho tzv. HR – high risk typy a to zejména 16 a 18) a genitálních bradavic. Infekce lidským papilomavirem se přenáší zejména sexuální cestou prostřednictvím přímého kontaktu s nakaženou osobou. Je to celosvětově nejrozšířenější sexuálně přenosná infekce. Existuje více než 100 typů virů HPV. Přibližně 40 z nich může infikovat genitálie.

Infekce HPV viry většinou probíhá bez výraznějších změn nebo je dokonce zcela bez příznaků. Ve většině případů si s ní poradí imunitní systém a nákaza odezní spontánně do 2 let od nakažení. Po této době, pokud nedojde k uzdravení, může docházet k přednádorovým změnám na děložním hrdle až ke vzniku rakoviny děložního hrdla. Mohou vzniknout anogenitální venerické bradavice (tzv. kondylomy) nebo se mohou objevit jiné, méně specifické příznaky.

Člověk se může stát i přenašečem, aniž by o tom věděl. Proto se jeho přítomnost vyplatí testovat. Téměř každý mladý člověk se jím nakazí, pokud není očkován, ale v mladém věku si s ním imunita většinou poradí. Testování provádíme při nálezu na děložním hrdle, při prevenci v 35 a 45 letech nebo na vyžádání pacientkou (hradí si odběr sama). Odběr se provádí kartáčkem z děložního hrdla do speciálního tekutého média (podobně, jako odběr onkologické cytologie v rámci prevence).
 

Pokud je žena infikována vysoce rizikovým typem HPV, může být v budoucnu ohrožena vznikem rakoviny. Pozitivní nález HPV infekce však neznamená, že žena rakovinu už má, nebo že ji v budoucnu bude určitě mít. Ale chápu, že pokud je vám sdělen pozitivní výsledek testu, tak vás to trošku vyděsí a přemýšlíte o tom, co s tím budete dělat.

Moderní medicína umí odstranit pouze projevy infekce. O tom, zda se HPV infekce zbavíte či ne, rozhoduje váš imunitní systém, který můžete zkusit posílit zdravým životním stylem. Imunitní paměť můžete také vytvořit pomocí očkování - o této variantě se však pobavte osobně se svým gynekologem. V každém případě je důležité důsledně dodržovat režim pravidelných gynekologických preventivních vyšetření s odběrem onkologické cytologie.
 

Očkování proti „rakovině děložního čípku“ (proti HPV virům) dnes doporučují zdravotnické organizace po celém světě včetně Světové zdravotnické organizace (WHO), Evropské lékové agentury (EMA) a České gynekologické a porodnické společnosti (ČGPS).

Princip očkování proti rakovině děložního čípku spočívá v navození tvorby protilátek proti rizikovým typům HPV, jejichž souvislost s rozvojem rakoviny děložního čípku je prokázána v největším procentu případů (tj. proti typům 16 a 18). Očkování nechrání před všemi typy HPV virů. Vakcíny obsahují pouze obaly virů, což znamená, že vakcínou se není možné nakazit. Naopak vakcíny působí jako silné imunogeny oproti přirozeným infekcím, které imunitnímu dozoru často unikají. Vakcíny jsou velmi bezpečné a rizika jejich podání jsou minimální.

Očkování provádějí praktičtí lékaři pro děti a dorost a gynekologové. Injekce se aplikuje do ramenního svalu. Nejlepších výsledků a nejvyšší spolehlivosti je dosaženo u žen a dívek, které se ještě s HPV infekcí nesetkaly (tedy před zahájením pohlavního života). Očkování má samozřejmě smysl i po zahájení sexuálního života, existují důkazy, že je prospěšné pro ženy do 45 let. Každá očkovaná žena má snížené riziko vzniku rakoviny děložního hrdla, přesto se u ní rakovina může objevit, protože vakcína nechrání proti všem rizikovým typům HPV. I po očkování je tedy nadále nutné docházet na pravidelné gynekologické preventivní kontroly. Na našem trhu jsou k dispozici tři vakcíny:
 

• Gardasil 9 (nejnovější vakcína proti 9 typům HPV, někdy nazývaná jako druhá generace vakcín)
• Gardasil, dříve Silgard (kvadrivalentní vakcína proti 4 typům HPV)
• Cervarix (bivalentní vakcína proti 2 typům HPV)

Nejvhodnější doba pro očkování proti HPV infekci je před zahájením pohlavního života, a proto se očkování, které je hrazené z veřejného zdravotního pojištění, týká děvčat i chlapců ve věku mezi 13. až 14. rokem a provádí ho pediatři. Ve vyšším věku očkování provádí gynekolog, není už hrazeno zdravotní pojišťovnou a pacientky si ho musí zaplatit samy. Některé pojišťovny však na vakcinace přispívají. Je potřeba se vždy informovat u vaší pojišťovny. 

Pravidelné používání kondomu sice snižuje riziko infekce HPV viry, ale zcela ho neeliminuje. K přenosu totiž dochází i kožním kontaktem v místech, kde kondom už není.

I když těhotenství není nemoc, představuje pro ženský organismus velkou zátěž, na kterou je dobré se předem připravit - a to jak fyzicky, tak i psychicky. S přípravou začněte klidně 3–6 měsíců před plánovaným otěhotněním. Můžete tak samotné početí urychlit, podpoříte hladký průběh těhotenství a porodu.

A jak se tedy připravit? Dbejte na kvalitní vyváženou stravu. Je vhodné obohatit dosavadní jídelníček zejména o vitamíny, bílkoviny, železo, jód a esenciální mastné kyseliny. Začněte užívat kyselinu listovou, která snižuje riziko potratů a některých typů vrozených vývojových vad. Jako další krok se zbavte svých zlozvyků. Alkohol i cigarety v době snažení se o miminko raději vynechte. I když ještě těhotná nejste, mohou mít škodlivý vliv na pozdější vývoj plodu. Omezte i příjem kofeinu.
Také pohyb hraje v rámci přípravy na početí a následné těhotenství velkou roli. Pravidelná fyzická aktivita výrazně zlepšuje kondici, zbaví vás stresu, zpevňuje a posiluje svaly v oblasti pánevního dna. Během přípravy na těhotenství můžete vyzkoušet cvičení podle Ludmily Mojžíšové, která sestavila několik speciálních cviků pro posílení pánevního dna a výrazně napomáhají při potížích s početím. Díky vhodně zvolené pohybové aktivitě bude vaše těhotenství a porod mnohem pohodovější. Zklidněte své životní tempo, naučte se relaxovat a dopřejte si dostatek spánku.

Hlídejte si i váhu. Příliš nízká váha snižuje produkci estrogenu a vede ke ztrátě plodnosti. Naopak vysoká váha produkci estrogenu extrémně zvyšuje a potlačuje zrání vajíček. Jestli trpíte nějakou chronickou nemocí (např. cukrovkou, epilepsií, astmatem, vysokým krevním tlakem atd.), poraďte se s lékařem a na miminku začněte pracovat, až je váš stav stabilizovaný. Pokud je to možné, vysaďte po domluvě s ošetřujícím lékařem všechny léky, které nemusíte nutně brát a které by mohly vývoj dítěte narušit.
Dodržování pravidel zdravého životního stylu a zbavení se zlozvyků před otěhotněním může být náročné. Doporučuji proto zapojit do příprav i budoucího tatínka. Stejně jako pití alkoholu nebo nevyvážený jídelníček ovlivňuje vaši plodnost, má vliv i na tu jeho.
 

Kyselina listová neboli acidum folicum patří mezi vitamíny skupiny B (B9). Je nezbytná pro tvorbu DNA, má vliv také na krvetvorbu a na prevenci některých nervových onemocnění. V těhotenství je velmi důležitá pro správné dělení zárodečných buněk a jako prevence vývojových vad, především rozštěpů páteře.

Denní doporučená dávka kyseliny listové je 200 mikrogramů, v době plánování těhotenství můžete příjem zvýšit na 400 mikrogramů. Ideální je začít ji užívat alespoň 3 měsíce před plánovaným otěhotněním. Kyselina listová na otěhotnění, tedy na početí jako takové, nemá významný vliv. Účinky jsou klíčové především pro první trimestr, kdy se její spotřeba v těle zvyšuje. Proto v těhotenství můžete navýšit její příjem až na 800 mikrogramů. Předávkování se nemusíte obávat, přebytečné množství se vyloučí močí.
 

Ženské tělo je skvěle vybaveno na to, aby se postaralo o vývoj miminka. Nicméně zdravá strava, a znalost toho, co se nesmí jíst v těhotenství, může matce přírodě hodně pomoci. Je třeba si uvědomit, že těhotenství je obdobím intenzivního růstu. Strava by proto měla být vyvážená a pestrá. Zásadní je dostatečný příjem vitamínů, minerálů a esenciálních aminokyselin. Nezanedbatelná je i kvalita potravin, která by jednoznačně měla převažovat nad kvantitou. Pokud je strava v těhotenství nevhodná, může to nepříznivě ovlivnit zdravý vývoj dítěte. 

Jako nastávající maminka nedodáváte stravou živiny pouze do svého těla, ale také nenarozenému miminku. Z tohoto důvodu je třeba dbát na správné složení stravy a také se vyhýbat některým potravinám, které mohou způsobovat zdravotní komplikace.

Syrové ryby a korýši

Jejich konzumace může vést k nákaze listerií, salmonelou a vibriony.

Nedovařené a syrové maso

Konzumace nedovařeného či syrového masa může vést k nákaze listerií, salmonelou, toxoplazmozou a dále pak bakteriemi, které mohou mít za následek předčasný porod, neurologická onemocnění, mentální retardaci a epilepsii u nenarozeného dítěte.

Syrová vejce

Pozor na to - syrová vejce se mohou nacházet i v domácích majonézách, zmrzlině, či polévkách. Jejich konzumace může vést k nákaze salmonelou, která vyvolává horečky, zvracení, žaludeční křeče a průjem. Tyto stavy mohou zkomplikovat a ohrozit průběh gravidity.

Vnitřnosti

Například játra jsou velmi bohatá na železo a vitamin A. To je obvykle pozitivní věc, nicméně těhotné ženy by se měly nadměrné konzumaci jater vyhnout a to zejména v prvním trimestru těhotenství. Nadměrná konzumace potravin bohatých na vitamin A je totiž spojována s vrozenými vadami.

Syrové klíčky

Mohou být rovněž kontaminovány salmonelou.

Nemyté ovoce a zelenina

Mohou být zdrojem listerie, salmonely, toxoplazmy či patogenních koliformních bakterií.

Nepasterizované mléko, sýry a ovocné džusy

Tyto potraviny mohou být infikovány listerií, salmonelou, bakterií E-coli, brucellou a kampylobakterem, které mohou být například příčinou potratu.

Alkohol

Konzumace alkoholu v těhotenství zvyšuje riziko potratu či narození mrtvého dítěte. Mezi další rizika patří fetální alkoholový syndrom, srdeční defekty a mentální retardace.

Káva, čaj a kolové limonády

Všechny tyto nápoje mají jednoho společného nepřítele budoucích maminek – kofein. Prostupuje placentou do krevního oběhu plodu a dokáže zrychlit i tepovou frekvenci plodu. Množství kofeinu by v těhotenství nemělo překročit denní hranici 300 mg, což odpovídá dvěma menším šálkům kávy. Jako náhradu za kávu si můžete dát Caro nebo meltu.
 

Záleží na tom, jaký bylinkový čaj máte na mysli. Všeobecně se některé bylinky v těhotenství nedoporučují, protože mohou mít účinky, které  jsou nevhodné až nežádoucí.  Rozhodně se vyvarujte bylinek, které ovlivňují stahy hladkého svalstva, a nadměrné konzumaci urologických čajů. Pokud bez čaje prostě nemůžete žít, tak doporučuji čaje pro těhotné a kojící, ty bez obav můžete pít. Ke konci těhotenství se dokonce doporučuje pravidelně pít čaj z maliníku, který má blahodárné účinky na činnosti hladkého svalstva v malé pánvi (lépe tedy připraví porodní cesty). Je naprosto neškodný, v jeho konzumaci můžete klidně pokračovat i při kojení.

Pokud máte nekomplikované těhotenství, není žádný důvod k tomu, abyste si odpírali sex. Naopak díky fyzickým a psychickým změnám v těhotenství může být sex jiný a velmi zajímavý. Rozhodně se ale do ničeho nenuťte. Některé ženy mají v těhotenství o sex snížený zájem a to především z důvodu, že si připadají méně atraktivní. U jiných žen je tomu přesně naopak. Hodně také závisí na partnerovi a na tom, jaký měla žena vztah k sexu před otěhotněním. A pokud se těmto aktivitám v těhotenství vyhýbáte jen proto, že se bojíte, abyste neublížili miminku, tak to určitě nemusíte. Vaše děťátko je chráněno plodovým vakem s plodovou vodou a děložními svaly, takže obavy z toho, že by mohlo proniknutí penisu do pochvy nějak miminko poškodit, jsou naprosto zcestné. Vždy je však nutné brát ohledy na zdravotní stav těhotné ženy a tomu podřídit i sexuální praktiky. Rozhodně se v těhotenství vyvarujte divokým experimentům. Pokud nastanou v těhotenství okolnosti, kdy není sex vhodný, váš gynekolog vás o tom jistě informuje. Nejčastěji tomu tak bývá např. u vcestné placenty, hrozícího předčasného porodu nebo vícečetných těhotenství.

Váhový přírůstek (přibírání) patří k těhotenství stejně jako ranní nevolnosti a únava. Některé maminky ale přibírají více, než je obvyklé. Často se totiž drží mylného pravidla, že během gravidity je nutné jíst za dva a tento nesmysl používají jako omluvu svých těhotenských chutí a následného přejídání.

Váhový přírůstek, stejně jako všechno, co se týká těhotenství, je velmi individuální. Existují však určitá odborná doporučení. Uvádí se, že žena by měla při zdravém průběhu těhotenství přibrat kolem 12–15 kilogramů. Zhruba 3 až 4 kilogramy z této hmotnosti váží miminko, zbytek pak placenta a plodové obaly, zvýšené množství krve, tuk a prsní tkáň.  Menší či větší přírůstek tak může znamenat nějaký problém a může ohrozit zdraví matky i dítěte. Ženy s nadváhou mají zvýšené riziko těhotenské cukrovky, preeklampsie a těhotenské hypertenze.  Naproti tomu velmi hubené ženy zase mohou mít potíže s udržením těhotenství, plod může trpět nedostatkem živin a může dojít k předčasnému porodu.
 

V těhotenství byste v žádném případě neměla praktikovat drastické metody hubnutí! S dietou můžete začít nejdříve po šestinedělí, ale i tak pozor na přísné režimy, jejichž dodržování nejde úplně ruku v ruce s kojením (pokud nekojíte máte samozřejmě více možností). Dříve než se do hubnutí těhotenských kil pustíte, je dobré počkat, co s váhou udělají hormony. „Šťastnější“ ženy totiž začnou nabraná kila ztrácet samy od sebe, a to jen tím, že se jejich hladina hormonů uklidní a ony najedou na nový režim, který spočívá v péči o dítě. Pak je tu samozřejmě i  druhá skupina těch méně šťastných maminek, které nestíhají pravidelně jíst, zajídají stres a kila jim pak rychle naskakují. Pokud si s přibranými kily nevíte rady, určitě se nebojte poradit s odborníkem.

Pokud jeste zdravá a těhotenství probíhá fyziologicky, čili bezproblémově, není důvod se cvičení vyhýbat. Cvičení má nejen výborný vliv na kondici a psychiku těhotné ženy, ale působí blahodárně i na miminko. Velice přirozenou formou pohybu, díky které se udržíte v kondici během těhotenství, je pravidelná svižná chůze. Pokud si nejste jistá, zda konkrétní pohybová aktivita je pro vás vhodná, zkonzultujte to raději s vaším gynekologem.

Jako příklad nevhodných cviků bych uvedla hluboké dřepy a předklony (tzv. mrtvý tah) a ostatní cviky namáhající silově břicho a pánevní dno. Ve druhém a hlavně třetím trimestru jsou nevhodné cviky v lehu na zádech a cviky rotační! Ideální je navštěvovat přímo cvičení určené pro těhotné ženy (např. v Nemocnici Kyjov - rehabilitační oddělení, pavilon C4, každé pondělí od 15:00 hod.)
 

První trimestr bývá u nastávajících maminek skutečně nevyzpytatelný. Od úplného nechutenství a těhotenských nevolností přes chutě na neobvyklé potraviny (velmi známé jsou např. chutě na kyselé okurky) až po neřízenou chuť na sladké. Pod vlivem těhotenských hormonů může být poměrně náročné udržet své chutě na uzdě a stravovat se podle zásad zdravé výživy. Je potřeba se s tímto stavem smířit a přijmout ho jako přechodnou záležitost. Hormony se totiž časem stabilizují, a tím se postupně upraví i zažívací problémy a různé chutě.

Od druhého trimestru si tak můžete své stravovací návyky lépe korigovat. V tomto období dbejte hlavně na pestrost a pravidelnost stravy. Díky tomu, že budete jíst častěji a v menších porcích, předejdete záchvatům přejídání a omezíte tak i problémy spojené s pálením žáhy. Vyhýbejte se vyššímu příjmu jednoduchých sacharidů nebo potravin s vysokým glykemickým indexem. Po jejich konzumaci totiž dochází k vyplavení velkého množství inzulínu a následně k výraznému poklesu hladiny krevního cukru, což může způsobit pocity nevolnosti, hladu a následně vést k neřízenému přejídání.
 

Plavání v těhotenství se obecně doporučuje a to z mnoha důvodů. Díky této aktivitě totiž zůstanete v dobré kondici nejen během gravidity, ale zároveň připravíte svaly pánevního dna na regeneraci po porodu. Víte, na co si dát při plavání pozor a jaké ženy by se mu měly raději vyhnout?

Návštěva sauny přináší mnoha ženám potěšení, zvyšuje jejich odolnost, má relaxační účinek a upevňuje jejich zdraví. Saunování však důrazně nedoporučuji v první trimestru těhotenství. V této době plod prochází největším vývojem a při vystavení vysokým teplotám tak hrozí  např. nevratné změny centrálního nervového systému a dokonce vyvolání potratu. Vysoké teploty mohou negativně působit i na organismus těhotné - mohou způsobit pokles krevního tlaku a kolapsový stav.

S druhým a třetím trimestrem se rizika výrazně snižují. Chci však zdůraznit, že žena, která chce i v těhotenství navštěvovat saunu, by měla mít pozitivní zkušenosti se saunováním, musí být absolutně zdravá a mít nerizikové těhotenství. Během a zejména po saunování by měla těhotná přijímat dostatek tekutin a minerálů (hlavně hořčík), protože po pocení může hladina hořčíku v oběhu značně poklesnout. Tato situace by mohla být příčinou křečí a předčasných děložních stahů. Pobyt v sauně by měl být kratší než doba, na kterou byla žena zvyklá před otěhotněním a je vhodné  prodloužit odpočinek po saunování. V případě jakýchkoliv zdravotních potíží či pociťování předčasných děložních stahů saunu raději vynechte.
 

Masáže v těhotenství mohou být velmi prospěšné, ale aby byla masáž pro nastávající maminku a její dítě bezpečná, je třeba se řídit určitými pravidly a omezeními. Masáže rozhodně nedoporučuji ženám v prvním trimestru, jelikož v tomto období hrozí vyšší riziko spuštění potratu. Dále je třeba si uvědomit, že tělo těhotné ženy je velmi citlivé, a proto je lepší nechat masáž na školených odbornících, kteří mají ideálně delší praxi v oboru.

Pokud trpíte zdravotními problémy (např. nachlazení, chřipka, nevolnost, vysoký krevní tlak, křečové žíly, bolesti v oblasti podbřišku atd.), tak raději masáž vynechejte. Rozhodně se vyhněte detoxikačním druhům masáží a obecně volte raději jemnější procedury.

Nejlepší volbou jsou podle mého názoru speciální těhotenské masáže, které  lze provádět  ve II. a III. trimestru u nerizikových těhotných. Od klasických masáží se liší hlavně polohou. Masíruje se většinou na boku či v sedě. Další rozdíl je v tom, že se masíruje mnohem jemněji a v pomalejším tempu. Správně provedená těhotenská masáž ulevuje od bolesti zad, kloubů a svalů, která u těhotných vzniká následkem změny těžiště těla. Pomáhají od oteklých dolních končetin, bojují proti únavě, uvolňují fyzický i psychický stres. Zlepšují držení těla a blahodárně působí na pokožku.
 

V těhotenství nedoporučuji podstupovat jakékoli lékařské zákroky, které nejsou nezbytně nutné. Aplikace některých látek (např. botulotoxinu) je dokonce kontraindikována v těhotenství a při kojení. Prostě vaše miminko má na všech frontách přednost, péče o něj je prioritní.

Pokud vám vynechala menstruace a vy jste si udělala domácí těhotenský test, který vyšel pozitivně, což znamená, že se na něm objevily 2 stejně barevné čárky (u některých testů + nebo nápis pozit.), je potřeba se objednat ke gynekologovi na ultrazvukové vyšetření. K datu očekávané menstruace přidejte 14 dní a to je ideální doba. K lékaři tak přijdete jako těhotná v týdnu 6+. Dříve provedené vyšetření nemusí mít dostatečnou výpovědní hodnotu. Ani lékař nedokáže potvrdit těhotenství pouze pár dnů po početí, proto pokud nemáte potíže, vyčkejte. Nejpozději byste však na první gynekologickou prohlídku měla dorazit dříve, než dosáhnete konce 12. týdne těhotenství, aby se stihly provést všechny potřebné odběry a vyšetření. 

Během těhotenství je obvyklé, že budoucí maminky u gynekologa absolvují v průměru asi deset prohlídek většinou v intervalu 4–6 týdnů, ke konci těhotenství 1× týdně. Záleží samozřejmě na konkrétním těhotenství a jeho průběhu. Riziková těhotenství provází častější návštěvy gynekologa, aby se průběžně kontroloval zdravotní stav maminky a miminka. Pokud vás však cokoli trápí nebo se objeví akutní potíže, nemusíte čekat až do příští kontroly. V naší ambulanci máte možnost telefonické konzultace nebo můžete přijít na mimořádnou prohlídku. 

Pravidelné kontroly vás budou čekat v průběhu celého těhotenství. V rámci každého vyšetření v těhotenské poradně se zjišťuje váha těhotné ženy kvůli hlídání hmotnostního přírůstku, měří se krevní tlak, provádí se orientační vyšetření moči a sleduje se případný výskyt otoků končetin.

Prvním vyšetřením je komplexní prenatální vyšetření, tzv. vstupní prohlídka. Ta by měla proběhnout v rozmezí 8. a 10. týdne těhotenství, nejpozději do 14. týdne. Součástí vstupní prohlídky je primárně zjištění zdravotního stavu, gynekologické vyšetření (včetně vyšetření děložního čípku), provádí se krevní testy ke zjištění krevní skupiny, protilátek proti červeným krvinkám, infekcí typu syfilis, HIV, žloutenky typu B a krevní obraz, zjištění hladiny cukru v krvi, v případě potřeby i biochemické vyšetření krve a moči. Nedílnou součástí je samozřejmě ultrazvukové vyšetření, při kterém se zjišťuje počet plodů a jejich vitalita (životaschopnost). V rámci tohoto vyšetření gynekolog těhotné ženě také vystaví těhotenskou průkazku, kde jsou uvedeny podrobné informace o průběhu další péče.

Do 14. týdne by měla mít každá nastávající maminka stanovený termín porodu, který se zapisuje do těhotenské průkazky.

Další pravidelná ultrazvuková vyšetření následují ve 20.–22. týdnu a ve 30.–32. týdnu těhotenství, přičemž se jedná o základní screeningová ultrazvuková vyšetření hodnotící průběh těhotenství. Mezi 24. a 28. týdnem těhotenství se provádí test na těhotenskou cukrovku (oGTT - orální glukozový toleranční test). Mezi 28.–34. týdnem těhotenství se provádí kontrolní krevní odběry - krevní obraz a v některých případech se provede ještě jednou test na HIV, syfilis a žloutenku typu B. V období mezi 35. a 37. týdnem těhotenství se provádí stěr z pochvy a konečníku na zjištění přítomnosti streptokoka skupiny B.

Ideálně v období mezi 36.–37. týdnem by měla mít těhotná žena vybranou porodnici a měla by podstoupit vstupní vyšetření a zaevidování do porodnice. Nejedná se o předání těhotné ženy do porodnice, těhotná žena je i nadále v ambulantní péči u registrujícího gynekologa. Cílem tohoto vyšetření je především seznámení těhotné ženy s prostředím porodnice a poskytnutí důležitých organizačních informací, získání informací o dosavadním průběhu prenatální péče, zařazení těhotné ženy do skupiny dle rizika a stanovení strategie ukončení těhotenství (způsob vedení porodu).

Výše uvedená vyšetření jsou stanovena pro dispenzární péči o nerizikové těhotné ženy. Ženy s rizikovým nebo tzv. patologickým těhotenstvím jsou sledovány podrobněji a častěji.
 

Prvotrimestrální kombinovaný screening je vyšetřovací metoda, která se provádí mezi 12.–14. týdnem těhotenství za účelem stanovení míry rizika, zda dítě bude trpět vrozenou vývojovou vadou (např. Downův syndrom). Screening je neinvazivní a spočívá v odběru krve, ultrazvukovém vyšetření a stanovení osobní anamnézy. Prvotrimestrální screening dokáže odhalit 85 až 90 % vývojových vad plodu, z čehož vyplývá, že negativní test nepředstavuje riziko nulové, ale vysoce nepravděpodobné. Pokud screeningový test vyjde pozitivně, doporučuje se pacientce vyšetření na genetice. V případě takového výsledku se postupuje vždy individuálně na základě konkrétní anamnézy. Přestože se jedná o důležité vyšetření v prvním trimestru těhotenství s poměrně přesnými výsledky, není bohužel hrazené zdravotní pojišťovnou. Většina pojišťoven však ženám proplácí část poplatku za screening (v průměru kolem 1 500 Kč).

Jedná se o další podrobné screeningové vyšetření hodnotící morfologii plodu, které může být těhotné ženě nabídnuto a je prováděno nad rámec hrazené péče z veřejného zdravotního pojištění. Provádí se ve 20.–22. týdnu těhotenství a má za cíl vyloučení vrozených vývojových vad, vrozených vad srdce a ultrazvukových známek chromozomálních aberací (změn v genetické výbavě plodu). Výstupem tohoto vyšetření je podrobná písemná zpráva o provedeném vyšetření a zhodnocení získaných parametrů.

Jedná se o nadstandardní ultrazvukové vyšetření prováděné mezi 36.–37.týdnem těhotenství. Cílem je kontrola růstu miminka a včasná identifikace případných problémů. Hodnotí se i stav a uložení placenty a množství plodové vody. V některých případech se měří i rychlost průtoku krve v pupečníku a dalších cévách plodu.

Preeklampsie je onemocnění, které se vyskytuje pouze v těhotenství, a které se projevuje trojicí příznaků – zvýšení krevního tlaku, velké ztráty bílkovin v moči a celkové otoky. Toto onemocnění se projevuje po 20. týdnu těhotenství a v nejzávažnějších případech může vést až k vyvolání předčasného porodu či k ukončení těhotenství akutním císařským řezem. Může dojít i k ohrožení zdraví a života rodičky a novorozence.

Test na stanovení rizika preeklampsie je možné provést souběžně s prvotrimestrálním screeningem a jeho provedení se doporučuje zejména u rizikových pacientek (těhotné se zvýšeným krevním tlakem, preeklampsií v předchozím těhotenství či v rodinné anamnéze, diabetičky, těhotné nad 35 let, prvorodičky, ženy s autoimunitním onemocněním aj.). Test má 3 části – ultrazvukové vyšetření krevního toku v děložních tepnách, opakované měření krevního tlaku na obou horních končetinách a krevní odběr k stanovení placentárního růstového faktoru (PLGF). Při zvýšeném riziku preeklampsie je těhotné doporučena preventivní léčba, která významně snižuje jak možnost vzniku, tak i závažnost případného onemocnění. Toto vyšetření není hrazeno z prostředků veřejného zdravotnictví.
 

Jedná se o screeningový test, který se provádí mezi 24.–28. týdnem těhotenství s cílem včas zachytit těhotenskou cukrovku (druhá fáze screeningu na těhotenskou cukrovku). Tento test má zjistit to, jestli správně funguje metabolismus sacharidů těhotné ženy. Je třeba si uvědomit, že těhotenská cukrovka se nevyhýbá ani lidem se zdravým životním stylem nebo optimální hmotností. U naprosté většiny těhotných žen se oGTT obejde bez komplikací a není důvod se mu bezdůvodně vyhýbat, protože riziko včas nezachycené cukrovky je mnohem vyšší a může způsobit spoustu zdravotních komplikací.

Jedním z relativně běžných problémů u oGTT je, že pro většinu žen je vypití sladkého roztoku nepříjemné. Není to však nic, co by se v zájmu zdraví dítěte nedalo vydržet. U malé části žen se po podání nápoje s glukózou může dostavit pocit nevolnosti, nucení na zvracení nebo zvracení či průjem. Všechno jsou to však stavy, s nimiž se žena během těhotenství nejednou setká a umí je dobře zvládnout.

Na co bych však chtěla upozornit, co by mohlo být potenciálně nebezpečné pro matku i dítě, je pokles hladiny cukru v krvi po tomto zátěžovém testu. Po dvou hodinách se mohou projevit příznaky související s tímto poklesem – jako např. pocení, třes, slabost až apatie, bušení srdce, hlad, pocit na omdlení, případně až bezvědomí. Abyste se vyvarovaly této komplikaci, doporučuji vzít si s sebou svačinu, kterou po skončení testu (tedy po poledním odběru za 2 hodiny) budete moci ihned sníst.
 

Test se provádí v ranních hodinách po minimálně 8hodinovém lačnění (těhotná žena smí pít pouze čistou neperlivou vodu). Každá žena by měla být řádně poučena, aby 3 dny před testem neměnila své obvyklé stravovací návyky a den před testem vyloučila zvýšenou fyzickou námahu. Před testem a během testu nesmí žena kouřit. Pravidelně užívané léky, které mají antiinzulinový efekt (thyroxin, hydrokortizon, progesteron atd.), můžete užít v den testu až po jeho dokončení. Pokud užívate pravidelně nějakou medikaci a nejste si jistí, zda tyto léky spadají do dané kategorie, poraďte se před testem se svým gynekologem. Důvodem k odložení testu je akutní zánětlivé onemocnění (např.chřipka, rýma atd.) a zažívací potíže (nevolnost, zvracení, průjem).

Samotný test probíhá tak, že se nejprve stanoví hladina krevního cukru z žilní krve. Pokud je tato hodnota v normálním rozmezí (méně než 5,1 mmol/l), tak je těhotné ženě podán roztok 75 g glukózy rozpuštěný v 300 ml vody, který by měla vypít ideálně během 3–5 minut. Další vzorky krve se poté odebírají za 60 minut a 120 minut od zátěže glukózou a stanovují se v nich opět hladiny cukru. Po celou dobu testu zůstává vyšetřovaná žena ve fyzickém klidu v místě, kde se test provádí. Registrující gynekolog poté na základě naměřených hodnot test vyhodnotí a v případě stanovení diagnozy těhotenské cukrovky odesílá pacientku na diabetologickou ambulanci.

Určitě se připravte na návštěvu zubaře. Do těhotenské průkazky budete potřebovat potvrzení o stavu chrupu. Každá nastávající maminka má nárok v průběhu těhotenství na dvě preventivní prohlídky a má hrazené zubní výplně provedené z plastického materiálu. Dále vás čeká ještě návštěva praktického lékaře, taktéž s potvrzením zdravotního stavu do těhotenské průkazky. Další kontroly a vyšetření u specialistů závisí na tom, zda jste sledována nebo se léčíte na nějaké konkrétní choroby. Některé stavy mohou vyžadovat úpravu nebo změnu medikace ještě před plánovaným početím. Poraďte se proto vždy se svým ošetřujícím lékařem.

Pokud máte bezproblémové těhotenství, pak není důvod, abyste nemohla cestovat. Těhotenství není nemoc. Pokud můžete svou dovolenou předem naplánovat, využijte období od čtvrtého do sedmého měsíce těhotenství. V tuto dobu je těhotenství stabilní a žena v psychické pohodě i fyzické kondici. Před cestou se však vždy poraďte se svým gynekologem, který vás na případná rizika upozorní. Každou delší cestu, ať autem, vlakem či autobusem, rozvrhněte tak, abyste se každé dvě hodiny mohla projít, dojít si na toaletu a měla s sebou dostatek tekutin i jídla.

Létání v těhotenství rozhodně není zakázané. Zjistěte si však předem, jaké jsou podmínky dané letecké společnosti. Některé aerolinky totiž mohou vyžadovat speciální potvrzení od lékaře, že jste schopná letu a že jim v letadle neporodíte. Na samotný let si oblečte kompresní punčochy, které mají vliv na dobrý průtok krve v dolních končetinách, a to z toho důvodu, že v těhotenství se významně zvyšuje riziko hluboké žilní trombózy. Vyzujte si boty a procvičujte kotníky. Alespoň jednou za hodinu se v uličce projděte. V každém případě před odletem zkonzultujte váš aktuální zdravotní stav s ošetřujícím gynekologem.

Ano, samozřejmě, že musí. K použití bezpečnostních pásů sice výjimky existují, ale jen velmi okrajové. Aby bezpečnostní pás poskytl těhotné a miminku náležitou ochranu, je třeba se správně připoutat a nastavit si sedadlo. Ramenní pás má procházet pohodlně přes klíční kost na hrudník mezi prsy. Spodní část pásu je třeba umístit co nejníž pod břicho. Lze použít i těhotenský doplňkový pás, který zajistí, že se bezpečnostní pás vozidla nebude posouvat směrem vzhůru a zůstane ve správné pozici i v případě nárazu. Tento doplněk je nepovinný, ale velmi se hodí pro větší bezpečí i klid na cestách.

Pokud řídíte, tak by se volant měl nacházet zhruba 25 centimetrů od břicha, ale zároveň je důležité, abyste dosáhla na pedály a měla dobrý výhled z vozu. V průběhu těhotenství se břicho zvětšuje, proto je nutné polohu za volantem měnit dle aktuálního stavu. Vypínání airbagů se nedoporučuje. V případě nehody hrozí plodu nepřipoutané ženy vážná poranění, předčasné oddělení placenty nebo například ruptura děložní. 
 

Cestovní pojištění pro těhotné je dnes už běžně nabízené pojištění, ale plnění se vztahuje jen na zdravotní péči spojenou s těhotenstvím, nikoliv s plánovaným porodem. Téměř všechny pojišťovny proto pojišťují jen do určitého stádia těhotenství.

Pokud cestujete do zemí v rámci Evropské unie, nezapomeňte si s sebou určitě vzít kartičku pojištěnce. Díky ní máte nárok na základní bezplatnou lékařskou péči. Při uzavírání cestovního pojištění si pečlivě zkontrolujte,  zda zahrnuje také péči o těhotnou v době porodu a péči o novorozence, aby vám pojišťovna při neočekávaných komplikacích uhradila náklady na lékařské ošetření, které se mohou u předčasně narozeného dítěte vyšplhat až do astronomických hodnot.

Malá rada na závěr – kamkoliv jedete, tak si určitě nezapomeňte s sebou vzít i těhotenskou průkazku, ve které jsou veškeré potřebné informace o vás i vašem miminku. Při nepředvídatelných situacích, jako je např. kolapsový stav nebo autonehoda, je těhotenská průkazka nedocenitelná.

Stručně řečeno, pokud je těhotenství rizikové, doporučuji se cestování raději vyhnout. Můžete totiž potratit nebo předčasně porodit. Rozhodně proto zůstaňte raději doma, pokud krvácíte, špiníte, máte vícečetné těhotenství, máte špatně kompenzovanou těhotenskou cukrovku, máte vysoký krevní tlak či preeklampsii, potíže s placentou, trpíte vážnou chorobou, která sice nesouvisí s těhotenstvím, ale může ho komplikovat, pokud jste v minulosti potratila nebo předčasně porodila nebo jste prodělala trombo-embolickou příhodu.

V těhotenství doporučuji cestovat nejlépe do zemí s vysokým hygienickým standardem a dostupnou lékařskou péčí. Zvažte realisticky své cestovatelské možnosti a zdravotní rizika. Pokud se i přes to rozhodnete na dovolenou vyrazit, tak se rozhodně vyvarujte oblastem s vysokým výskytem infekcí či malárie. Nekonzumujte jídlo podávané na ulici a nepijte vodu z vodovodního řádu.

Dále pro těhotné nejsou vhodné vodní sporty, potápění, sauny či termální lázně. Pokud možno se vyvarujte i pobytu ve vysoké nadmořské výšce (Mount Everest můžete pokořit až po šestinedělí).  
 

Kojení je velmi osobní a hlavně individuální záležitost, proto zde nebudu uvádět žádné otázky a odpovědi. Naše ambulance nabízí služby certifikované laktační poradkyně, která s vámi váš konkrétní problém důkladně probere, vše vysvětlí a pokusí se najít pro vás nejvhodnější řešení na míru. Součástí konzultace může být i nácvik technik kojení a předvedení nejrůznějších pomůcek (formovače bradavek, chrániče bradavek, kloboučky, masti na bradavky, kojící podprsenky).

Neplodnost jako taková (odborně sterilita) je vždy diagnóza páru a je definována jako neschopnost otěhotnět v průběhu jednoho roku pravidelného nechráněného pohlavního styku. V naší odborné literatuře můžete narazit i na termín infertilita, který označuje stav, kdy žena po otěhotnění není schopna dítě donosit. V zahraniční literatuře se používá jen termín infertilita pro obě varianty.

Pokud je ženě méně než 35 let, měli by partneři navštívit odborníka po jednom roce nechráněného pohlavního styku. Ženy nad 35 let by měly navštívit odborníka po šesti měsících snahy. To je obecně uznávané pravidlo.

Já bych v tomto ohledu byla trošku přísnější. Pokud je žena mladá (tedy pod 30 let), může si „dovolit“ jeden rok zkoušet otěhotnět přirozenou cestou. U žen 30–35 let už bych doporučila po půl roce neúspěšných snah o otěhotnění alespoň zkonzultovat zdravotní stav u svého gynekologa. A u žen nad 35 let bych nečekala a rovnou bych doporučovala návštěvu u ošetřujícího gynekologa, který vás nejen vyšetří, ale i poradí, jaký bude další postup v cestě za vytouženým potomkem.
 

Příčiny neplodnosti mohou být různé. Nacházíme je jak u žen (asi ⅓ případů), tak i u mužů (asi ⅓ případů) a v poslední třetině bývá příčina u obou partnerů. U ženy může být příčinou neplodnosti např. hormonální problém, endometrióza, příliš hustý cervikální hlen, imunitní reakce ženy proti spermatu muže, neprůchodnost vejcovodů, genetické příčiny, předčasné ovariální selhání atd. U mužů to může být např. pokles kvality spermatu, poškozená DNA spermií, neprůchodnost chámovodů, problémy při pohlavním styku (impotence, ejakulační selhání), podstoupený zákrok či léčba (vazektomie, chemoterapie atd.), také genetické příčiny jako u žen atd.

Vždy záleží na individuální příčině neplodnosti u konkrétního páru. Na základě toho je odborníkem (lékař se specializací v oboru asistované reprodukce) vyhodnocen stav a navržen nejvhodnější postup léčby.

U některých párů, které mají problémy s plodností, mohou pomoci velmi jednoduché léčebné metody např. časovaný pohlavní styk (výpočet ovulace dle menstruačního kalendáře nebo výsledků ovulačních testů), folikulometrie pomocí vaginálního ultrazvuku k přesnému určení ovulace, stimulace vaječníků tabletkami a časovaný pohlavní styk. Pokud tyto jednoduché metody nevedou k úspěšné koncepci, přichází na řadu metody asistované reprodukce neboli umělé oplodnění (lékařské postupy a metody, při kterých dochází k manipulaci se zárodečnými buňkami spermiemi nebo vajíčky). Vždy by se mělo postupovat individuálně od jednodušších metod léčby k metodám složitějším.
 

Od 1. 1. 2022 vstoupila v platnost novela zákona a podle ní jsou tak z veřejného zdravotního pojištění hrazeny zdravotní služby ve formě umělého oplodnění ženám s oboustrannou neprůchodností vejcovodů ve věku od 18 let do dne dosažení 40 let (39 let + 364 dní) a ostatním ženám ve věku od 22 let do dne dovršení 40 let (39 let + 364 dní). Zdravotní služby jsou hrazeny ze zdravotního pojištění na základě indikace a doporučení registrujícího gynekologa. Jsou-li splněny výše uvedené podmínky, hradí zdravotní pojišťovny základní výkony u tří cyklů IVF s přenosem embryí. Pokud bylo v prvních dvou cyklech přeneseno pouze jedno embryo, je hrazen ještě cyklus čtvrtý. Nárok na hrazenou léčbu mají páry bez ohledu na to, zda je problém na straně ženy, muže či obou z nich. Doplňkové metody a příplatky za vyšší dávkování léků pojišťovny bohužel neplatí.

Ano, můžete. Od prvního porodu mohlo dojít ve vašem těle ke změnám nebo komplikacím různých stavů, onemocnění (záněty, endometrioza apod.). To vše mohlo vést až k neplodnosti. Sekundární neplodnost je dokonce mnohem častější než ta primární. 

Inkontinence = únik moči je stav, kdy člověk není schopen zadržet moč nebo kapky moči. Statistiky uvádějí, že s únikem moči se během svého života setká až 50 % žen. Mnoho postižených ale kvůli obavám a studu nevyhledá odbornou pomoc. Únik moči může být i dočasná záležitost vyplývající z aktuálního zdravotního stavu pacienta.

Menstruační vložky (ať už klasické nebo slipovky) nejsou určeny pro absorpci moči, ale pro zadržování menstruační krve. Speciálně určené pomůcky pro únik moči jsou jistě lepší volbou. Na rozdíl od běžných menstruačních vložek mají výrazně vyšší savou schopnost. Jejich složení lépe odvádí, absorbuje a uzavírá moč v gelové podobě. Tím se jednak zabrání zpětnému prosáknutí, ale zároveň se tím eliminuje nežádoucí zápach. V současné době existuje široká škála produktů určených přímo pro únik moči.

S použitím vhodných inkontinenčních pomůcek se nemusíte stranit společnosti a můžete žít plnohodnotný život, protože moderní pomůcky jsou velmi diskrétní. Pro zvolení nejvhodnější pomůcky je zapotřebí rozlišit, jakým stupněm inkontinence trpíte. Inkontinenční pomůcky se totiž rozdělují dle stupně savosti a také podle pohlaví. Při lehkém stupni inkontinence zejména pro malý únik moči po kapkách se používají inkontinenční vložky. Pro střední a těžký stupeň inkontinence jsou nejvhodnější inkontinenční kalhotky, zejména pokud jste hodně aktivní a dobře pohyblivá. Svým vzhledem a způsobem navlékání připomínají klasické spodní prádlo. Při těžkém stupni a pro dlouhodobě ležící pacienty se používají zalepovací plenkové kalhotky, které připomínají dětské papírové plenky. Inkontinenční pomůcky jsou částečně hrazeny pacientům s diagnostikovaným prvním stupněm inkontinence z veřejného zdravotního pojištění a jsou k dostání v lékárnách a prodejnách zdravotních potřeb. 

Není nic výjimečného, když se objeví samovolný únik moči u těhotných žen, a to zejména v pokročilém stádiu gravidity. Inkontinence se v tomto období objevuje proto, že je vyvíjen enormní tlak na oblast pánevního dna. Inkontinence po porodu pak může být způsobena otoky tkání ve vaginální oblasti. Jakmile se tělo zahojí, měl by ustoupit i samovolný únik moči. Pokud k tomu nedojde zhruba do půl roku od porodu, je vhodné navštívit lékaře.

Inkontinence moči byla v minulosti tabu. Mnoho žen ji neřešilo a nemluvilo o ní. I přesto, že návštěvu lékaře s tímto problémem mohou provázet rozpaky nebo stud, není radno ji odkládat. Inkontinence moči může být totiž průvodním jevem vážných onemocnění a zároveň sama může vyvolat psychické potíže nebo negativně ovlivnit kvalitu pracovního či partnerského života. Pokud vás tedy samovolný únik moči trápí každý den déle než jeden měsíc, zajděte ke svému lékaři. Obrátit se můžete buď na svého praktického lékaře, který většinou provede rozbor vzorku moči, aby vyloučil například zánět močového měchýře, který by mohl být příčinou úniku moči. V případě potřeby vás odešle ke specialistovi (většinou urologovi). Ženy se mohou s těmito potížemi obrátit i na svého gynekologa, který dle anamnézy a nálezu pacientku odešle ke specialistovi urogynekologovi. Návštěvy lékaře při inkontinenci se nemusíte vůbec obávat. Včasná diagnostika a léčba zlepší kvalitu vašeho života.

Mamograf je rentgenový přístroj, který nám umožňuje vyšetřit prsní tkáň. Je schopný nám ukázat na rentgenovém snímku zhoubný nádor už tehdy, kdy žena nemá žádné potíže a nic podezřelého si v prsech nenahmatá.

Podle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČR má na bezplatnou preventivní (screeningovou) mamografii nárok každá žena od 45. roku věku a to ve dvouletých intervalech. Podmínkou je žádanka od ambulantního gynekologa či praktického lékaře. Při vyšším riziku vzniku nádorů prsu, například při výskytu nádoru prsu či vaječníků v rodině, je vhodné dle genetického doporučení provádět mamografii každoročně a od mladšího věku. Včas odhalený zhoubný nádor prsu je dobře léčitelný.

Mamografie se provádí ambulantně a nevyžaduje žádnou přípravu. V den testu je vhodné neaplikovat deodoranty, pleťové vody a především masti do podpaží nebo na prsa (na rentgenovém snímku by se mohly projevit jako bílé tečky simulující patologické mikrokalcifikace) .Test by se měl přednostně provádět v první části menstruačního cyklu, kdy je menší ztluštění a napětí mléčné žlázy. Navíc v této fázi je jistota, že žena není těhotná. Přestože záření vyzařované nejnovější generací mamografických přístrojů je velmi nízké, nelze vyloučit teratogenní riziko pro plod zejména v prvních měsících těhotenství.

Až u 90 % všech nemocných žen se rakovina prsu v rodině dříve nevyskytovala a tyto nemocné ženy jsou tak první v rodině. Riziko nádorů prsu se týká všech žen. Pravidelná vyšetření by měla absolvovat každá žena bez rozdílu. Při zvýšeném riziku vzniku onemocnění prsu (například při výskytu rakoviny u matky a sestry) vám lékař navrhne zvláštní režim sledování.

Komprese = stlačení prsu je nezbytné, protože vyhladí tloušťku prsu, aby jej bylo možné zobrazit celý a má za následek nižší dávku rentgenového záření a vyšší kvalitu obrazu, protože se vyšetřuje tenčí vrstva tkáně. Toto stlačení prsu v žádném případě nezraňuje, rakovinu nevyvolává a hodně žen vyšetření ani nepříjemně nepociťuje. Pro snížení případné bolestivosti je vhodné, aby se plánované preventivní vyšetření provádělo v první polovině menstruačního cyklu, kdy jsou prsa méně citlivé.

Vystavení ionizujícímu mamografickému záření je považováno za bezpečné. Zejména digitální mamografie ve srovnání s tradiční analogovou mamografií snižuje množství rentgenového záření uvolněného na prsa. Vědecké studie popírají, že by radiační dávky používané v mamografii mohly zvýšit riziko nádorů v prsu, i když se test provádí několikrát za život. Účast na screeningu rakoviny prsu snižuje mortalitu o 30 %. Přínos tedy zcela zásadně převažuje.
 

První mamografie slouží především jako výchozí bod pro srovnávání v čase. Účelem pravidelných vyšetření v 2letých intervalech je potvrzení, že se tkáň prsu nemění a že se neobjevují nová podezřelá ložiska či mikrokalcifikace. Takto je možné odhalit i velmi jemné nenápadné počáteční změny, hlavně přednádorové stavy, které by se projevily při pohmatovém vyšetření podstatně později.

Ultrazvukové vyšetření je obvykle metodou číslo jedna u mladých žen s příznaky onemocnění prsu. U žen nad 40 let věku je zpravidla základní metodou mamografie, ultrazvuk se stává metodou doplňkovou a to především u žen s bohatou a hutnou žlázou. Samotné ultrazvukové vyšetření se pro screening nádorů prsu nehodí, na rozdíl od mamografie neexistuje žádný vědecký důkaz, že by provádění samotného ultrazvukového vyšetření vedlo ke snížení úmrtnosti. V mnoha případech není ultrazvukové vyšetření schopno odhalit právě přednádorové stavy a některé typy časných stádií nádorového onemocnění.

Bolest prsou trápí v průběhu života více než dvě třetiny žen a řada z nich má obratem obavu z rakoviny prsní žlázy. Ta je ale podle statistik s bolestmi prsou spojena jen vzácně. Mnohem častěji je možné najít příčinu v hormonálních změnách, ale i svalově kostních změnách v okolí prsou nebo v jejich kombinaci. Pokud máte obavy, nebojte se zkonzultovat vašeho ošetřujícího gynekologa.